Navždy princeznou
11. 2. 2009
Tak tady to máte. Neručím za to, že tam nemám nějakou naprostou kravinu, protože každé anglické slovo má tak nejmíň 3 české překlady, takže... Monča
Pátek, 28. dubna, nadaný a nadaný
Ony se zbláznily!
Tím ony myslím jmenovitě Lanu, Trishu, Shameeku, a Tinu. Rozhodně neměly zajít tak daleko.
Tak Tina a já jsme byli před obědem venku, v Hallway, když jsme narazili na Lanu, Trishu, a Shameeku. A Tina hned začala ječet, i přes ten rámus co byl kolem.,, Už jste to slyšely? Michael je zpět! Jeho robotická paže má obrovský úspěch! Je z něj milionář!"
Lana a Trisha, jak jsem mohla předpokládat, začaly taky ječet a to tak, že málem popraskalo všechno sklo poblíž. Shameeka měla více rozumu, ale i u ní jsem zahlídla poblázněný výraz v očích.
A když jsme se dostali do fronty, abychom si koupily jogurty a saláty (dobře, jen ony. Všechny se snaží shodit ještě pár kilo, před tou promenádou. Já jsem si vzala karbanátek), Tina začala vykládat, jak Michael chce darovat svou robotnickou paži Columbijskému, univerzitnímu, zdravotnímu centru, když Lana řekla "Oh můj bože! A kdy? Zítra? Tak to tam musíme jít!"
"Uh," Srdce jsem najednou měla až někde v krku. "Ne."
"Opravdu," souhlasila se mnou Trisha(v tu chvíli jsem měla chuť jí políbit). "Takhle bílá nemůžu jít příští víkend na promenádu. Musím se trochu opálit."
"Nesmysl," nesouhlasila Lana, vybírajíc dietní sodovku pro nás pro všechny. "Opalovat se přeci můžete i po."
"Ale Mia má v pondělí narozeninovou oslavu." řekla Trisha. "A budou tam různé, známé osobnosti. Nechci před nima být taková bledá."
"No, já každopádně chci za Michaelem," řekla Shameeka "Souhlasím s Lanou, že bychom se tam měli jít přinejmenším podívat. Ráda bych ho zase viděla. Zajímá mě, jak bude vypadat. Copak ty nejsi zvědavá Mio?"
"Ne," Odpověděla jsem jí pevně. "A mimo to, určitě by jsme nebyly schopné se tam dostat. Určitě to uzavřel pro každého, kromě pozvaných hostů a tisku."
"Žádný problém." řekla Lana. "Jsi přece princezna. A mimo to, můžete pracovat na článku do Atomu, ne? Poprosíte Lilli o povolení k tisku."
Jasně že mě to nadzvedlo. Věnovala jsem jí jeden velmi sarkastický pohled. Laně chvíli trvalo, než si uvědomila, co o řekla. Pak jí to ale došlo. "Oh. Je na vás ještě pořád naštvaná, že? A navíc je její bratr."
"Vykašli se na to." Doporučila jsem ji a trochu kousavě a taky trochu hladově. Můj karbanátek, seděl na talíři přede mnou, a vypadal čím dál tím nechutněji. Přemýšlela jsem, proč jsem se jen nerozhodla protacos. Jestli do toho karbanátku vůbec kdy použili nějaké kořeněné, hovězí maso, tak se zdá, že dnes.
P.S. U té promenády si nejsem jistá, jestli to není maturiťák...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář